Divno

Omlouvám se, že nepíšu. Ono je totiž pořád něco, dochází mi nápady... A v poslední době se cítím divně. Moc divně.
Napadají mě záchvaty vzteku. Prostě se něčemu směju a mám dobrou náladu - najednou se staně něco vlastně nepodstateného... Třeba se mi začne bratr motat pod nohama. A já pro vztek skoro nevidím. V hlavě mám seznam, jenž si kupodivu pamatuji. Seznam lidí, které zabiju, až dostanu zbrojní pas a našetřím na nějakou zbraň. Prostě zmáčknu kohoutek a o vztekmakera míň.
Jsem smutná. Dneska jsem měla mít volno, drahocenné dvě hodinky času jenom pro sebe. A neměla jsem. A ještě jsem musela uklízet svůj vlastní bordel. Uklidím a pak jen ztrácím čas hledáním věcí, které se mi normálně povalují po stole/po zemi/po skříňce/po parapetě/po židli.
Jsem kontrolována jako malé děcko. POŘÁD MI NĚKDO LEZE DO POKOJE A JÁ TOHO MÁM PLNÉ ZUBY!!!! Jak asi můžu cokoliv psát, když do mě pořád někdo hučí hovadiny, posílá mě z košem a dělá večeře?? Vždycky si o prázdninách říkám "To je v pohodě. Škola sice bude, ale odpoledne si můžeš udělat volno...". Lež. Jak si asi můžu udělat volno, když mi ho nikdo nedopřeje?? Minulý víkend jsem pořád něco dělala. Jsem nevyspaná na čtrnáct dní. Proč se vždycky těším na páteční odpoledne? Jen něco uklízím a v sobotu dodělávám to, co jsem v pátek nestihla. V neděli mám úkoly a dělám to, co jsem původně měla dělat v sobotu. Jej... Něco mi tu chybí... Jistě! Kdy odpočívám? Ehm, nikdy? V noci? Když nedokážu usnout? No way. Když se mi podaří usnout na šest hodin, jsem ráda. Nejlépe se mi spí dopoledne, kdy musím být ve škole...
Divně, divně, divně. Cítím se divně. Neurčitě. Smutně. Lhostejně... Já nevím. P. mi předhazuje, že jsem zamilovaná do Žáby... Prosím vás! Je to blbost... Ale zkuste to vymluvit tomu nejtvrdohlavějšími člověku na zemi...
Na závěr mám pro vás několik rad:

• Až budete hledat klíče, zkuste se kouknout do druhé kapsy.
• Až budete stát před dveřmi do bytu a hledat klíče po kapsách a taškách s tím, že jste si jistí, že jste dole odemykali, zkuste se kouknout na to, co držíte v pěsti. Voilá, klíče!!
• Až půjdete po schodech, zkuste nejít po tom kousíčku, kde zrovna je led, když všude jinde není...
• Až půjdete po tom ledě, po kterém chodit nemáte, radši vyndejte ruce z kapes. Proč? No, vyvarujete se pádu á la strom přímo na čumec (v mém případě jsem se zabodla s rukama v kapsách kšiltem do země) přímo před Žábou, jehož šok mě rozesmál. ("Panebože! Dobrý? Dobrý? Vstávej! Takhle rychle jsem ještě nikoho spadnout neviděl. Dobrý?" Odpověď: "Hahahahahaha. Dobrý. Hahahahaha *donekonečna hahaha*)
• Nesnažte se ukousnout si chleba se zavřenou pusou.
• Kdo mi půjčí něco, čím bych mohla zabít...?
• Až si nalepíte žvýkačku na koleno, nezapomeňte na to.

Now look at silly me.